Retro hraní – System Shock

Posted: 26/03/2013 by Jack in Retro hraní

Dnes vychází hra Bioshock: Infinite, třetí díl série která se považuje za duchovního nástupce série System Shock, takže je vhodný čas na to připomenout si původní hru. Jaká byla vlastně hra, díky které máme dnes Deus Ex, Dead Space a BioShock? Je o co stát? Zaslouží si poctu, kterou jí BioShock skládá? Dá se ještě dneska vůbec rozumně hrát? Spoiler: Skvělá, ano, ano a ano.

Příběh starý jako lidstvo samo: Bezejmenný Hacker se probudí na vesmírné stanici Citadela ovládané zlou umělou inteligencí SHODAN a je jen na něm, aby SHODAN zabránil ve zničení Země a porazil ji. System Shock vyšel v roce 1994 a byla to naprostá pecka. Technicky byl daleko před konkurencí – uměl zobrazovat nakloněné povrchy, hudba se dynamicky měnila podle situace, ve které se hráč nacházel a HUD byl plně konfigurovatelný. To byly však jen detaily v porovnání s hratelností. Hacker měl k dispozici celou řadu zbraní a různých granátů, mohl se léčit a dočasně zlepšovat svoje schopnosti různými stimulanty (které ale měly vedlejší účinky). Jeho nepřátelé byli citliví na různé druhy útoků – mutanta elektromagnetickým pulsem nedojmete, robot se vám zase z oblaku jedovatého plynu leda tak vysměje. Proto bylo lepší hledat alternativní cesty, prolézat větrací šachty a odemykat si dveře. To se dělalo jednak několika minihrami (pokud šlo o to jen předrátkovat někde vypínač) a nebo mohl Hacker vstoupit do Kyberprostoru,

V kyberprostoru jste si mohli otevírat dveře na dálku a stahovat spoustu užitečných souborů. To bylo ztvárněno zvláštním, trochu psychedelickým prostorem bez textur a gravitace, kterým hráč prolétal, a je jednou z pamětihodných součástí hry. Také jste si ale museli dávat pozor na LEDy (Lokální Elektronické Defensory), proti kterým jste se bránili programy, které jste si instalovali do svého implantátu. Tenhle zajímavý koncept jsem bohužel už v žádné hře neviděl. Další zajímavou věcí, která se opět ale téměř nikde nevyskytuje, je volba obtížnosti. System Shock totiž nemá jen globální obtížnost pro všechny aspekty hry, ale při vytvoření nové hry si nastavujete obtížnost ze čtyř možností u čtyř různých aspektů hry – u zápletky, soubojů, puzzlů a Kyberprostoru.

 System Shock ale také dokázal skvěle budovat atmosféru a příběh hry. SHODAN je namluvena naprosto skvěle, její charakteristické vady řeči a narcismus vytvořily předlohu pro téměř každou zlou umělou inteligenci, která se kdy ve hrách (a filmech) objevila. Je to jedna z prvních her, kde se objevily dnes tak často používané audio deníky, kromě toho dostává Hacker maily od SHODAN, Rebeccy Lansing (protiteroristické konzultantky týmu, který se na Zemi snaží zjistit, co se sakra na Citadele děje) a od těch pár přeživších, kteří na Citadele ještě zůstali. Tím dokáže hra perfektně regulovat, jak osaměle se hráč na Citadele cítí. Kromě toho se také do určité míry mění styl hry. Na nových patrech stanice je totiž vaše smrt definitivní, dokud neaktivujete oživovací komoru. Proto se vždycky snažíte plížit, nebudit pozornost a snažíte se co nejdřív oživovací komoru najít. Když se pak vracíte na patra, která už máte dobře prozkoumaná, můžete je s novou výbavou projít Rambo-stylem a smažit laserem všechno, co vám vběhne do cesty. Na každém patře pak máte několik různých cílů, kterými se snažíte překazit plány SHODAN a často se musíte vracet na již navštívená patra, abyste tam dále pokračovali v příběhu hry. Některá patra pak mohou být (v závislosti na zvolené obtížnosti) zcela nebo z velké části přeskočena, ale připravíte se tak o cenné zásoby.

System Shock byla zkrátka skvělá hra, která ale poněkud předběhla svou dobu a bohužel se moc dobře neprodávala. To je už ale osud takových her, ze kterých si pak nespočet vývojářů bere inspiraci do svých komerčně úspěšnějších her. Pokud jste ji nehráli, běžte to napravit!

A jak si System Shock můžete vychutnat dneska? Jako nejlepší varianta se jeví System Shock Portable – balík CD verze se všemi možnými vylepšeními jako je podpora vyšších rozlišení, mouselooku a přebindování kláves pro pohodlnější ovládání. To vše s velice rozumným instalátorem, který vám umožní jednotlivé modifikace dle libosti zapínat a vypínat.

Kromě toho ale je ještě jedna varianta – můžete si System Shock přečíst. Můj oblíbený blogger Shamus Young se pro svůj blog jednou rozhodl převyprávět intro System Shocku, protože podle něj toho mohlo říkat více, lépe. Díky nadšení jeho čtenářů se z tohoto malého projektu nakonec vyvinula e-kniha, která je založena na zápletce System Shocku, ale bere ji mnohem dál, je promyšlenější a má lepší konec. Pokud umíte dostatečně anglicky, vřele vám ji doporučuji.

Advertisements
Comments
  1. […] skoro to samé, co jsem napsal na Czechgamer? A navíc o hře, o které jsem na tomhle blogu už psal? Protože tahle verze prošla profesionálními redakčními […]

Zanechte komentář

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s